encodedScript:

Asi třetinu odpadků produkovaných v každé domácnosti tvoří takzvaný bioodpad.  Představuje tak významnou část odpadu nejen v rodinných domech se zahrádkou, ale také v domácnostech na sídlištích, nebo v bytových domech. Zahrnuje zbytky ovoce a zeleniny, pokojových rostlin, pytlíky od čaje, skořápky nebo zahradní odpady jako posekanou trávu či ořezané větve.  Ačkoli tento materiál může sloužit jako výborná surovina, obvykle končí v popelnici a nakonec je odvezen na skládku nebo do spalovny. Přitom se nabízí snadná pomoc, jak zelené zbytky využít – zřídit si na zahrádce po vzoru tisíců dalších domácností vlastní kompostér a vyrobit si vlastní kompost. Možnost ke kompostování mají i obyvatelé bytových domů, pokud se domluví na používaní společného kompostéru. Ten se pak nazývá komunitní.

Domácí kompostér má hned několik přínosů:

Zadarmo doma vyrobíme hnojivo, které lze použít pro pěstování okrasných květin, zeleniny i pokojových rostlin.
Navíc nemusíme v zahradnictví nakupovat rašelinu: její těžba ničí unikátní přírodní biotopy, označované někdy za evropskou obdobu deštných pralesů.
Na skládky pošleme v průměru o třetinu méně odpadků, díky čemuž obec výrazně ušetří za jejich odvoz a odstranění.
Snížíme také příspěvek své domácnosti ke globálním změnám podnebí. Tlením bioodpadků na skládkách totiž vzniká
metan – plyn, který mění klima podobně jako oxid uhličitý ze spalování ropy či uhlí.
Většina bioodpadu (potraviny, dřevo, papír, exkrementy)  pochází původně z rostlin – vyrostly tedy z půdy. Používáním kompostu tak zachováváme přirozený koloběh živin a vracíme do půdy nenahraditelnou organickou hmotu.

Jak kompostování funguje?

Celý proces spočívá v tom, že mikrobům a drobným půdním živočichům, jako jsou třeba žížaly, dopřejeme ideální podmínky pro to, aby přeměnily organické látky na kompost. Tento proces probíhá běžně v přírodě v půdě, ale značně pomaleji. Výsledný produkt obsahuje především humus, neocenitelnou surovinu. Humus v půdě zadržuje vodu, zachycuje zdraví škodlivé látky a vyrovnává kyselost. Humus i ostatní půdní organická hmota zvyšuje kyprost, soudržnost a optimalizuje počet i skladbu mikrobů v půdě. Tím značně snižuje riziko půdní eroze a zároveň stimuluje růst a posiluje zdraví rostlin pěstovaných na vaší zahrádce. Pokud proces kompostování správně probíhá, kompost nezapáchá. Výsledný materiál má hnědou barvu a voní po zemině.

Co se může kompostovat u domu?

Teoreticky je možné kompostovat všechny organické (tedy rostlinné i živočišné) odpady. V domácím kompostu by však neměly končit materiály, které jsou chemicky ošetřeny (například slupky citrusů ale v menším množství kompostovat lze – postřiky se do několika týdnů v kompostu rozloží). Opatrně postupujeme také při kompostování rostlin, které jsou napadeny chorobami.

Materiál vhodný ke kompostování:

Odpad z kuchyně Odpad ze zahradyJiné organické odpady
potravinykvětiny popel ze dřeva
zbytky jídel* pokosená trávahobliny a piliny
zbytky zeleniny a ovoce posekané či celé větvehnůj
čaj, kávová sedlinalistítráva*
potravinami znečišť. papír

*Při větším množství trávy a vařených kuchyňských zbytků je dobré tento materiál smíchat s hrubším materiálem (větvičkami, slámou) a také se zralým kompostem nebo zeminou, čímž se do odpadů přidají potřebné mikroorganizmy a drobní živočichové.

Materiál nevhodný ke kompostování:

Druhotné surovinyProblémové látkyDalší
kovybarvy prach z vysavače
plasty staré lékyrostliny napadené chorobami
sklostaré olejekosti
textilbaterieoddenkové plevele*
čistý papírchemické prostředkyplevele s vyzrálými semeny*
masné a mléčné výrobky*

* Tyto materiály sice je možné kompostovat, ale jejich kompostování vyžaduje zkušenosti a větší míru obezřetnosti.

Jak založit kompost?

Kompost můžete založit na kterémkoliv místě zahrady. Je však nutné dodržet několik zásad:
– zajistit kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organizmy, které pomáhají rozkladu
organických materiálů
– kompost by neměl být vystaven přímému slunci, větru či dešti, doporučuje se polostín a malá stříška
– do kompostu budeme často odnášet odpady, takže by neměl být příliš daleko a měla by k němu vést zpevněná cestička

Kompost nebo kompostér?

Hromada je základem všeho kompostování. Na stavbu nepotřebujete žádný zásobník.
To znamená, že je nejméně náročná na peníze. Stačí materiál vhodně navršit dle níže uvedených pravidel. Hlavní nevýhodou je, že hromada zabírá na zahradě více místa než kompostér. Pokud jde o rozměry, doporučuje se šířka nejvýše 2 metry, čímž se omezí i výška asi na 1,5 metru (kvůli stabilitě). Časem se hromada může prodlužovat takovým způsobem, že na konci přibývají nové odpady a na začátku se odebírá hotový kompost.

Kompostéry jsou vhodné hlavně tam, kde je nedostatek místa. Existuje celá řada kompostérů různých tvarů a velikostí. Nejlevnější je dřevěný kompostér, který si může každý vyrobit sám.  Při zhotovení kompostéru musíme pamatovat na to,
že by měl mít jednu stěnu otevírací, abychom mohli kompost překopávat, a také abychom mohli snadno vybrat zralý kompost. Vlastnoručně zhotovený kompostér nemusí být nutně ze dřeva, ale také třeba z pletiva nebo z cihel a jiných stavebních materiálů. Vždy však musíme pamatovat na to, aby ve stěnách byly otvory, kterými do kompostu může procházet velmi potřebný vzduch. Kompostér je možno také zakoupit. Prodávají se hlavně plastové kompostéry (i z recyklovaného plastu), jejichž výhodou je především vyšší trvanlivost. Plechové kompostéry naopak nejsou vhodné. Kov dobře vede teplo a kompost příliš rychle chladne, v zimních měsících pak může i zamrznout a proces přeměny se zastaví.

Kdy je kompost zralý?

Kompost můžeme použít zhruba za půl roku. Abychom si mohli být jisti, že dostatečně vyzrál, je dobré jej jednou až dvakrát překopat, čímž se kompost provzdušní a načechrá. Opravdu vyzrálý kompost nám vznikne zhruba za rok od začátku kompostování. Pro zjištění zralosti kompostu můžeme použít test klíčivosti. Do nádobky s dobře provlhčeným kompostem vysejeme semínka rychle klíčících rostlin (např. řeřicha), přitiskneme a zakryjeme fólií. Když během týdne většina semen vyklíčí, můžeme usoudit, že kompost je už dostatečně zpracován a neobsahuje škodlivé látky. Důležitá je i barva vyklíčených rostlin. Zelené lístky svědčí o vyzrálém kompostu – zatím co žluté nebo hnědé o kompostu surovém, tedy nedostatečně dozrálém. Pokud jsou lístky žluté nebo hnědé, nebo nevyklíčí dostatečné množství semen, necháme kompost ještě dále rozkládat.

Základní pravidla kompostování:

1.   Do spodní vrstvy kompostu ukládáme hrubý a vzdušný materiál, který by neměl
chybět i ve vyšších vrstvách (větvičky, sláma, suché rostliny…).
2.   Místo ke kompostování by mělo být přístupné za každého počasí, nejlépe po zpevněné pěšince.
3.   Mícháme vlhké se suchým.
4.   Mícháme „zelené s hnědým“ – dusíkaté s dřevnatým.
5.   Mícháme porézní materiál s hutným.
6.   Hrubší materiál je dobré nadrtit.
7.   Kompostování zrychlíme a zkvalitníme tím, že přidáváme zralý kompost nebo zeminu
(zejména když kompostujeme větší množství jednodruhového materiálu, např. trávu, listí apod.).
8.   Nezapomínejme kontrolovat vlhkost.
9.   Nic nezkazíme, když kompost překopeme častěji.
10.   Ze špatných surovin nemůže být dobrý kompost.

Správné používání kompostu:

Kompost je skvělé hnojivo, kterým do půdy navracíme všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy (přibližně 1 – 2 centimetrovou vrstvu ročně). Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů. Během sezóny dozraje a na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám, včetně ovocných stromů a trávníku. Velmi jej ocení také dýně, kterou je možné pěstovat přímo na zrající hromadě.

Na závěr

Možná se vám zdá kompostování trochu složité, ale není tomu tak. Chce to jen trochu zkušeností a výsledky na sebe nenechají čekat. Můžete si také nechat poradit od zkušenějších sousedů, pořídit si vhodnou literaturu v knihkupectví,
nebo se podívat  na internet. Například webové stránky www.ekodomov.cz nabízejí veškeré potřebné informace k tématu včetně kompostovací poradny. Pokud s kompostováním začnete, snížíte tak množství domovního odpadu, ušetříte za odvoz popelnic a přispějete k ochraně životního prostředí. Navíc získáte kvalitní hnojivo pro vaši zahrádku. Přejeme mnoho úspěchů.

zdroj: Hnutí DUHA

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru